U KOCOURA - 13.9.2015
Trochu v netradiční dobu, v neděli a již od 17:00, měly začít Zpívánky v pavilonu U Kocoura. No, že by zrovna začínaly v pět,
to se říci nedá. I muzikanti se scházeli "jako švábi na pivo". Po nezbytných úpravách stolů a zapojení nástrojů do elektriky však hudební soubor začal mít jasné obrysy. Tentokráte bylo kytar méně (jenom pět !!), ale to věci jen prospělo, plus mandolina. Přišel Láďa Novák se svými harmoničkami, Přemek Svatý s banjem, Aleš s cajunem a (snad) i nový přírustek do skupiny - Mirek Firman z Lysé s basou. Basáka přivedl Jirka Váňa, který přišel, jak jinak, s housličkami.
To však nebyl konec, v průběhu času přišla Blanka Plačková s houslemi, Petr Kabeš posílil banjovou sekci a posléze se objevily třetí housle a s nimi Roman Vanesa Stehlík. Tři housle, to se hned nevidí. A to bych ještě zapomněl na dalšího hosta - Tonyho Krejčího, který přijel až z Prahy, aby podbarvil muziku zvukem harmoniček. Když to nakonec sečtu, tak to byl slušný soubor 15 muzikantů. A to už byla síla. Však to také bylo na intenzitě i barvě muziky znát. Vedoucí Zpívánek měla občas problémy to zvládat, a to tím spíše, že se opět vyskytli jedinci, kteří hladký průběh narušovali nevhodnými poznámkami.
Začínalo se za krásného, slučného podvečera. Pavilon tentokráte nebyl "nacvaknutý", ale i tak byla návštěva slušná. Dokonce se přišli na chvilku podívat i zástupci Suché větve.
Začalo se - jako obvykle - pásmem deseti předem určených písniček, potom ale nastala zásadní změna. Iva totiž chtěla změnit určitý stereotyp, který spočíval v tom, že si posluchači říkali - po skončení sérií přísniček- o písničky, které se jim líbí. Je fakt, že v tom je určitý problém - na méně známé písničky se většinou už nedostane. Iva to vyřešila tím, že poslala po sálku klobouk, který obsahoval právě málo hrané písničky ve formě kartiček. Kartičky ji ve škole napslaly děti, takže obsahovaly občas i úsměvné chyby. Každý si mohl z klouboku vytáhnout nikoliv králíka, ale kartičku s názvem písničky. Ta se následně hrála a zpívala. No, jsou z toho rozporuplné pocity, ale faktem je, že se hrály i písničky, které nezazněly hodně dlouho. To je jistě plus, ale na druhé straně se tím vytváří velký úkol pro muzikanty. Nic si nebudeme nalhávat. Často hrané písničky jsou zažité a na kvalitě je to vidět. U těch málo hraných to občas zaskřípalo. Zejména nástupy a konce. Budeme na tom muset zapracovat.
Kritika je sice na místě, ale na druhé staně byla radost poslouchat naprostou většinu písniček s nepřipravovanými vstupy muzikantů a některá
sóla byla opravdu vynikající. Zejména duo harmoniček v podání Ládi a Tonyho , či housličky a již tradičně banjo v podání Petra.
Musím se taky zmínit o novém basákovi. Zpočátku byl trochu nesvůj. Nemůžeme se divit. Jiné prostředí, jiní muzikanti .. Ale velice rychle se zorientoval a byl výraznou posilou. Prostě a zkrátka - basa tvrdí muziku. Je s podivem, že nikdy (prý) nehrál v žádné kapele. Jen aby nám vydržel. Zatím máme na basáky smůlu. Vašek Šíma je výborný, stejně jako Luboř Miřatský, ale jsou na tom špatně s časem, takže jsme občas hráli i bez basy. Doufejme, že se to změní a post basáka se stabilizuje. Je tu menší zádrhel - je totiž o ně velký zájem. Basáků je málo a jen v průběhu večera ho oslovili minimálně dva zájemci o spoupráci mimo Zpívánek. Je fajn, že je z Lysé, mohli by se s Petrem střídat v dopravě.
Večer měl i kulturní vložku. Až z Loun dojel místní rodák Josef Jožin Král a přednesl několik svých podařených básniček. Pro zasmání i k zamyšlení. Je to kantor, takže část z nich byla zaměřena na školu, ale ostatní byly ze života. Byla to příjemná záležitost.
Rozcházeli jsme se do vlahé noci okolo půl jedenácté s pocitem, že se večer vydařil . Ještě by se asi hrálo, ale řada z nás musí v ponděli "nastoupit do pracovního procesu" a bylo by to pro ně asi ráno krušné.
Přemek Svatý se opět projevil jako fotograf a tak se můžete podívat na fotky, které dokreslují průběh večera.