U VODÁRNY - 14.11.2015
Začalo to pěkným zmatkem. Vedoucí Zpívánek Iva jela naštěstí na Žofín (kde se mělo hrát původně) se značným předstihem, aby dojednala další hraní. S hrůzou zjistila, že to tam "zvojtili" a hospoda je již obsazená jinou hudební skupinou. Honem začala shánět náhradní řešení a podařilo se jí zajistit prostor restaurace U Vodárny. Začalo řetězovité obvolávání pravidelných účastníků našich dýchánků. Až na některé případy informace pronikla na správná místa a prostor restaurace U Vodárny se začal rychle plnit hudebníky i našimi příznivci. Přišel se na nás podívat i otec zakladatel - Milan Hugo Hanuš, kterého jsme přivítali obvzláště srdečně.
Hostů, kteří již seděli v restauraci, bylo jen pár. V průběhu hry tam většinou zůstali a dokonce se připojili nejen ke zpěvu, ale i k tanci. Ano, opět se tančilo. Sestěhováním stolů se dokonce vytvořil docela slušný parket, takže tam občas tančilo i více párů. Náš fotograf Přemek Svatý v tu dobu hrál, takže to není na obrázcích, ale skutečně to tak bylo. Věřte mi.
Výběr písniček začal tradičně - dva připravené bloky, ale poté došlo ke změně. Žádný klobouk či vyvolávání. Iva to vzala pevně do svých rukou a chrlila ze sebe jednu písničku za druhou. Na návrhy z pléna došlo až ke konci hraní.
V průběhu hraní došlo k příjemnému překvapení, které ani Iva neavizovala - přišel další basák. Dokonce se skutečnou klasickou basou. Všichni jsme byli zvědaví, jak se s námi a naší muzikou "popere". Je třeba s uznáním kvitovat, že to zvládl na výbornou. Tu známku mu dali nejen přítomní, ale i paní učitelka Misařová. A to je co říci. Ještě aby měl čas na hraní. Je to už čtvrtý basák, s kterým spolupracujeme, ale všichni jsou časově velice zaneprázdnění, takže se občas stane, že hrajeme bez basy. A to není to pravé "ořechové". Tím basákem je MUDr. Maleček z místního špitálu.
Právě jen basák byl jediný host. Jinak jsme to odehráli vlastními silami. Také proto dostali více prostoru naši hráči a zejména Láďa Novák se svými foukacími harmoničkami přímo zářil. Však také sklidil potlesk na otevřené scéně. Své si zahráli i další sólisté - Iva Misařová s mandolínou, Blanka Plačková s houslemi a Petr Kabeš na banjo. Jen Jirka Steklý si na flétnu "nefoukl". V tom zmatku s telefonováním zapomněl flétničky vložit do pozdra s kytarou. Museli ho zastoupit housle a harmoničky. Dobře to dopadlo.
Pozdě večer naší sestavu hostí ještě posílila skupina baskeťáků. Trochu z toho byla obava, protože naše písničky obvykle nejsou "správnou parketou" pro omladinu. Ukázalo se však, že se chtějí a umějí bavit. Nejen, že si zazpívali některé písničky, ale i tanečky byly a i písničky na přání. Zda se však ukází příště, tomu moc nevěřím.
Vše má svůj konec. Ještě písnička Sbohem lásko a šlo se domů. Byl už také pokročilý čas, na vedlejší zvonici odbíjela půlnoc. Myslím, že účastníci se se mnou shodnou - večer to byl vydařený.
Další hraní je opět v restauraci U Vodárny 28.11.2015 od 18:30. Nezapomeňte a raději si to hned napiště do kalendáře.
A ještě důležitá poznámka na konec. Iva dojednala, že uspořádáme pro nás a naše příznivce Silvestr v této restauraci. Podrobné proposice vyhlásíme v krátké době, ale je pomalu čas, kdy se zamlouvá a platí účast na silvestoských večerech v jiných zařízeních. Je na vás, abyste zvážili zda se naší akce zúčastníte a rezervovali si židle či dokonce stoly.
Pro připomenutí účastníkům a ostatním ukázka, jak to tam vypadalo.