ZPÍVÁNKY U KOCOURA - 12.6.2016
Všude dobře, ale U Kocoura je momentálně nejlépe. Samozřejmě, že v létě, kdy nás hostí dřevěný pavilon na břehu Labe s výhledem na město a most, který se nad řekou klene.
Sešli jsme se opět v neděli. Byl příjemný, už téměř letní podvečer. Sice pod mrakem, ale teplo. Však také venkovní prostory resturace U Kocoura byly plné lidí. Chlapi na pivku, ale i maminy s malými dětmi, které dováděly na připravených atrakcích .
Nechyběl ani rozpálený gril a na něm připravované chutné masové "ňamky". Jak bylo vidět v průběhu večera, grilmaster neměl o zákazníky nouzi.
Protože byl vlahý podvečer a sluníčko se schovávalo za mraky, bylo uvnitř pavilonu velice příjemně klima. Nešlo však jen o prostředí, ale především o muziku a lidi, kteří ji maji rádi a aktivně se na zdárném průběhu večera podíleli.
Začátek Zpívánek se mírně posunul cca o půl hodiny. Muzikanti i návštěvníci se "trousili", ale po 19. hodině už bylo téměř plno.
Obsazení bylo slušné, jen jsem si již zvykli na více kytar. Tentokrát to "drželi" jen Fanda s Michalem. Další nástroje - banjo, housle, basa a cajún. Chyběl Láďa Novák se svými harmoničkami. Výborné bylo, že se všichni snažili zpívat. I Iva, přestože měla pěkně "rozjetou" angínu. Jak ji známe, přesto zpívala jako by se nic nedělo. Sama potom prohlásila, že ji večer dodal spoustu kladné energie od přátel muzikantů i od našich příznivců. Zkrátka - kladné energie není nikdy dost, právě i proto se tak rádi scházíme.
V muzikantské sestavě chyběli stále marodi - Přemek Svatý a Jirka Steklý, kteří za sebou mají složité operace, ze kterých se nyní zotavují v lázních v Poděbradech. Absence Přemka je obvzláště znatelná. Ten totiž aktivně vystupuje nejen jako hráč na banjo a zpěvák, ale i jako fotograf a bavič. Jeho "hlášky" zatím nikdo nenahradil a asi těžko nahradí. S tím se člověk musí narodit. Že je výborný bavič by přitom do něho nikdo neřekl.
I muzikanti pochválili combíčko (zesilovač se vstupy na mikrofon a některé hudební nástroje) ve spojení s mandolínou. Na sóla si ji Iva zapíná a všichni dobře slyší, včetně basisty Maldy. Sólo dostane přesné obrysy a pokud se hraje s banjem nebo houslemi, zvuky jsou vyrovnané a zřetelné. Iva pak nemusí tak "rvát" struny a lépe se jí hraje. Bedýnku obsluhuje většinou Aleš, náš zvukař (bubeník, harmonikář a hráč na další hudební nástroje). Uvádění jednotlivých vstupů do mikrofonu se osvědčilo již minule. Zatím je combíčko koupené částečně na dluh, a proto koloval slamák s prosbou o příspěvek na zakoupení aparatury.
Vybrali jsme něco přes 500Kč, což je pěkný počin do začátku.
Byl si nás -zřejmě náhodně - poslechnout pan David Šitavanc, známý to moderátor a muzikant z Trampstejku. Naší šéfové trochu zatrnulo, ale nutno dodat - host vydržel poslouchat až do konce.
Je před námi akce do neznámého prostředí - na Vlkavu. Muzikantsky to asi nebude problém, ale jsme zvyklí na pěveckou podporu našich příznivců. A tak je Iva pozvala na Vlkavu, aby nám pomohli rozezpívat vlkavské osadníky. Přestávka se pak nesla v duchu domlouvání, kdo koho vezme autem na Vlkavu. Iva následně prohlásila, že jí bylo z toho dobře na duši, protože cítila oporu v našem milém publiku.
I na tanečky došlo. Jen v jiné a nečekané podobě. Dětem, které si hráli zatím venku, se muzika tak zalíbila, že vtrhly do pavilonu a předvedly své taneční kreace.
Později se přece jenom trochu ochladilo. Převalující se mraky za velkými prosklenými okny byly sice romantické, ale hrozily deštěm. Dívali jsme se na ně s obavami, nikdo však cestou domů nezmokl. Končilo se po půl desáté večerní a většina lidí vydržela do konce.
Omluva za pozdější dodání fotek. Tady si můžete prohlédnout.
PS - zpracováno na základě poznámek Ivy Misařové a Marušky Steklé.