SLUNEČNÍ LÁZNĚ NA BŘEHU LABE - U KOCOURA 11.9.2016
I když už je třetina září za námi, parna pokračují. Metereologové zaznamenávaji snad každý den překročení
dlouhodobých teplotních rekordů. Ne jinak tomu bylo i v neděli.
Po zkušenostech z minulého hraní se na okně objevil závěs, vzduch se snažily rozpohybovat dva ventilátory. Všechna okna, která toho byla schopná, byla otevřena. Přesto bylo uvnitř horko. No, jako ve slunečních lázních.
Horko se odrazilo také zpočátku v návštěvnosti. Několik stolů zůstalo neobsazeno, ale s postupujícím večerem se začalo ochlazovat a pavilon se začal pozvolna naplňovat.
Horko přineslo pro pány přeci jen lehké odlehčení - řada z dam totiž přizpůsobila horku své oblečení, takže se bylo na co dívat. Ta česká děvčata jsou stejně nejhezčí.
Muzikantské obsazení bylo prakticky kompletní. Scházel jen Radek Rychetský a Jirka Steklý přišel až když se trochu ochladilo. Roman Stehlík je ve Francii a užívá si chladivých vln Středozemního moře.
Opět praskla struna, ale kupodivu nikoliv Mišákovi, ale Ivě na mandolíně. No, zůstalo to v rodině. Je vidět, s jakou hrají vehemencí. My ostatní, to jenom asi "šmrdláme". Smaozřejmě s výjimkou Petra Kabeše, který se umí do strun svého banja pořádně "zabořit". Však se také předvedl při svém obvyklém sólu v písničce "Zrádný banjo". Je to také na vloženém obrázku vidět. I Blanka Plačková je s housličkami stále lepší a lepší.
V rámci večera se uskutečnily dvě kulturní vložky :
- Nejdříve Láďa Hrubeš přednesl básničku, kde každé slovo začínalo písmenem "p". Hodně lidí zná "Pepu Prcatého", ale tahle básnička byla přece jen o poznání slušnější, i když nějaké to "slovíčko" se tam ozvalo. Podivuhodné bylo, že to bylo "zpatra". Inu, mladý kluk. Nové mozkové buňky zatím bohatě překryjí ty odumírající. U řady z nás už je to horší. Ale dokud ještě můžeme chodit na Zpívánky a dokonce se aktivně podílet na dění kolem nich je to "v pohodě".
- O další pauze nám předvedla Kristýnka Revayová, že nejen hezky zpívá, ale že i bravurně ovládá tahací harmoniku. Pro velký úspěch musela dát i přídavek.
Pauzy byly tentokráte delší. Jak muzikanti, tak i ostatní se potřebovali nadýchat čerstvého vzduchu. Naštěstí se po soumraku začalo ochlazovat a venku bylo velice příjemně. Však také paní učitelka musela své "ovečky" hlasitě a důrazně vyzývat, aby se vrátili a zasedly ke svým nástrojům. Nutno poznamenat, že jí chyběly zvonečky, takže jí musel stačit jen hlas.
Premiéru měla písnička "Co bylo dál" a další novinky budou následovat.
To, že byly tanečky už není žádným překvapením. A to tam ani zpočátku nebyla ani Lída Havlíčková, která dorazila později. Výsledky její práce však byly vidět jak ve vnitřních prostorách a později i venku. Prostě hlavně děvčata mají tanec "v krvi" a dokonce i pár mužských se přidalo. Jen s těmi tanečními kreacemi je to u nich většinou horší. Déle nám to trvá, než "to do sebe dostaneme".
Mezi stálé návštěvníky patří i Milánek, a když Iva vyzve přítomné, aby si řekli o písničku, zcela jistě víme, že Milánek bude jeden z prvních. A že to budou Stánky, Montgomery nebo Buráky. Zahráli jsme mu (a nejen jemu). Samozřejmě zazněly i další písničky mimo pořadí.
Objevili se i noví návštěvníci. Z Kolína je přivezla naše stálá příznivkyně Daniela Jandová. Na druhé straně však scházela řada i "skalních". Doufáme, že je odradilo jenom to horko či jiné důležité důvody a příště se opět objeví.
Domů jsme se rozcházeli (nebo rozjížděli) v dobrém rozmaru s vědomím, že se opět sejdeme. Bude to U Kocoura opět v neděli 25.9.2016 od 17:00 hodin. Snad už nebudou taková vedra.
Pro připomenutí účastníkům a ostatním ukázka, jak to tam vypadalo.