PO DELŠÍ DOBĚ U VODÁRNY - 1.10.2016
Definitivně skončila venkovní sezóna a vracíme se do uzavřených prostor restaurace U Vodárny.
No, výběr nebyl jednoduchý a zřejmě není ani definitivní. Prostory restaurace U Vodárny jsou v Nymburce pro naše potřeby jednoznačně nejlepší. Prostorově, nekuřáckým prostředím i akusticky. Restaurace je dopravně dobře situována v centru města, takže pro řadu lidí je dostupná pěšky, případně na kole. Pro ty vzdálenějí není problém v tomto čase najít místo na zaparkování auta. Je tu však velký problém - i přes značný počet lidí, kteří na naše akce chodí, neodpovídají tržby představám nájemce. Vedle nápojů by to zřejmě chtělo více objednávek na jídlo. Tomu by však měl vyjít vstříc i nájemce nabídkou. Bohužel není vyloučena situace, kdy nájemce, při získání lukrativní nabídky, nám takříkajíc "zavře dveře" a my budeme hledat azyl někde jinde. Tak by bylo dobré vynechat projednou večeři doma a objednat si něco dobrého na zub.
Pokud by došlo k situaci, kdy nás nájemce termínově odmítne, tak nezbyde než se vrátit Na Katovnu nebo Na Žofín. Obě varianty mají své nevýhody - Katovna má v prosklenném přístavku nevhodnou vnitřní disposici a Žofín je notoricky znám svým kuřáckým prostředím a rušením z výčepu. Není ani úplně mimo úvaha o hraní v restauraci na hlavním nádraží, kde jsme již jednu akci uspořádali (Čarodějnice 2016), ale tam by to hodně záleželo na dohodě s vedením, protože mají krátkou provozní dobu. No, uvidíme.
Není však na místě naříkat. Kdyby nás bylo počtem do dvaceti, tak to není problém. My jsme ale rádi, že na nás (lépe řečeno s námi) chodí tolik lidí. Děkujeme a doufáme, že to vydrží.
Při opravdu větším počtu lidí je to už v Nymburce skutečně problém. Sice tu existují pěkné sálky, ale už tam bezpodmínečně požadují nájemné.
Už skončím s těmi úvahami o místu hraní a přejdu na zhodnocení večera :
I když jsme tu delší dobu nebyli, věděli jsme do čeho jdeme. Jen bylo třeba trochu přizpůsobit uspořádání muzikantů s ohledem na novou techniku, kterou jsme si pořídili (mikrofony, reprobedny .. ). Vše se však rychle vyřešilo a Zpívánky si mohly zazpívat spolu s publikem již tradiční úvodní písničku "Co nevidět se sejdem". Hned následovala první desítka písniček. Má tu výhodu, že to jsou především notoricky známé "vypalovačky", takže se muzikanti i naši příznivci dostali rychle do tempa.
Jen několik slov k muzikantskému obsazení : ze základní sestavy chyběl je Petr Kabeš, Blanka Plačková a Láďa Novák. Nejvíce scházel Petr, respektive jeho banjo a hlas, protože jak housle, tak i foukačky tu byly zastoupené. U housliček tu byly dokonce dva výborní muzikanti - Hanka Nehybová ze Suché větve, která vedle housliček ovládá skvěle i svůj hlas a Jirka Váňa z Pístecké Duny. Poslouchat jejich hru byla radost a potěšení. Však také dostávali často možnost si zahrát sóla. Když bylo potřeba, tak na foukací harmoničku zahrál náš hudební všeuměl Aleš Misař.
Opět se ukázalo, jak nám chybí Přemek Svatý, který je momentálně v rekonvalescenci po operaci kyčle. Nejen, že hraje solidně na banjo, ale občas nás překvapí nějakou veselou historkou nebo vtipem. Už se na něj těšíme.
Důležité bylo, že se časem vyjasnilo "usazení" basy v prostoru. Byla krásně slyšet a pomohla od začátku tomu, že to "pěkně šlapalo". Však si to také lidé pochvalovali a projevovali svoji spokojenost častým potleskem, a to i v průběhu hraní po vzláště povedených sólech.
Potěšitelné bylo, že se po delší době objevili naši příznivci z Velkého Oseka, kteří jsou i vítanou posilou
ve zpěvu. Asi byli překvapeni, co nových a pěkných písniček se objevilo na repertoáru Zpívánek. Doufejme, že to pro ně bude o to zajímavější a vezmou nové písničky za své.
Ještě několik slov k návštěvě. Naši hosté se rychle přizpůsobili změně lokálu a rychle začali zaplňovat sál. Ti, kdo přišli později, už měli problémy najít volnou židli. Nakonec zůstaly volné jen dvě. Bylo nás tam něco přes pasesát a to už je slušné číslo.
Stoly i židle se srazily k centrálnímu stolu, kde seděli muzikanti. Tím se u vchodových dveří vytvořil slušný prostor na tancování. Chvilku to trvalo, ale nakonec se taneční parket docela slušně zaplnil. Tanečníci předvedli, že docházení do kurzů přináší své ovoce. Docela se na ně dá dívat.
V průběhu večera se střídaly připravené bloky písniček a písničky na přání. Po delší době si Fanda Rocker Novák zazpíval i svůj oblíbený "Svařák".
Prostředí restaurace je velice příjemné, ale je velkým otazníkem, zda tam budeme i příště. Byznys je byznys a přestože pivo "teklo proudem"a občas si někdo dal i něco jiného, tak asi tržba nemusí odpovídat představám nájemce. No, uvidíme. Případná změna hraní bude včas oznámena.
Na konec ještě "Sbohem lásko" a "No, to se ví" a šlo se domů. Však už také bylo hluboce po 23.hodině. Venku se honily mraky a dokonce spadlo pár kapek deště.
Takže příště v sobotu 15.10.2016 opět od 18:00 hodin a doufejme že U Vodárny.
Málem bych zapomněl - Jirka Váňa, který s námi hrál naposledy snad před půl rokem konstatoval, že ho mile překvapil pokrok, který Zpívánky udělaly. Každá písnička je promyšlená a soubor zní vyrovnaně i jako celek. Šlape pěkně podle basy. Konstatoval, že snaha, kterou vkládáme při zkouškách, se vyplácí.
Vedle textu je vhodné doplnit informaci i o fotky. Na "Rajčeti" jsou pro vás připraveny. Zatím jsou jen z "domácího zdroje", ale na začátku 40.týdne budou doplněny o další, které pořídil Láďa Hrubeš.