MOŽNÁ NAPOSLEDY U VODÁRNY - 15.10.2016
Je polovina října a zatím nevíme, kde budeme do budoucna hrát. Přestože sál restaurace U Vodárny je pro nás "tak akorát", nejsou prostory
vždy k disposici a je to vždy slíbeno případ od případu.
Týká se to i hraní na Silvestra, který se loni mimořádně vyvedl a byl právě U Vodárny. Zatím to však vypadá, že letos to bude jiné. Hledáme jiné řešení, ale v Nymburce to je velký problém. Dokonce se trochu uvažuje o Vlkavě, kde jsme již v průběhu roku hráli a kde mají velice pěkný sál. To je však zatím daleko a jistě se o tom bude ještě mluvit.
Vraťme se však k dnešnímu hraní. Počasí je akorát, neprší, takže čekáme, že naše hosty nic neodradí. Předem však víme, že mezi muzikanty bude dost velká absence - nebudou banja, Pavel Novák z Plzně nedorazí .. Takže jak to bude ve skutečnosti?
Začala etapa ozvučování, a tak mají Iva s Myšákem již dlouho před začátkem "nástup". Umístit reprobedny, mixážní stůl (!!!), mikrofony .. Až to začíná být nějak složité. Snad to nepřeženeme. Původně jsme chtěli hrát jen akusticky, ale hrát pro větší plný sál je akusticky přeci jenom "oříšek".
Prvním překvapením pro ty, kteří přišli na plánovaný začátek byl velice slušně zaplněný sál restaurace. Vedle několika muzikantů, kteří zkoušeli nastavení nástrojů a mikrofonů na "bedny" přes malý mixážní pult, už byla většina stolů zaplněných. Po sedmé hodině už zůstalo jen několik volných židlí. Návštěva opět velice pěkná.
Nedá mě to a vrátím se k tomu nastavení zvuku. Přece jenom to nemáme ještě pořádně "omakané", takže to trvalo
trochu déle než jsme očekávali a i v průběhu večera se někdy vloudila chybička. Jedná se o dětské nemoci, které se určitě časem vychytají.
Zmíněné záležitosti ovlivnily začátek hraní, takže úvodní "Co nevidět se sejdem" zazněla až před půl sedmou. Ono to zas tak hodně nevadilo, protože se lidé scházejí nejen pro to, aby si poslechli a zazpívali písničky, které mají rádi, ale také, aby si popovídali. Vsak také Iva Misařová musela na začátku hraní důrazně požádat o klid. Ještě, že nyní k tomu má mikrofon.
Jak už jsem předem naznačil, barva muziky byla tentokráte skutečně ochuzena o vzpomínaná banja. Ke všemu se stala naprosto nečekaná událost - Blanka Plačková zahrála na své housličky několik melodií a sól (však specielně pro ní Iva vybrala desítku písniček, kde hrají housle prim) a co se stalo! Uprostřed písničky se Blance ulomila hlava houslí!!! Chvilku se sháněly náhradní housle, ale nepodařilo se. Takže Blanka do konce hrála na rumba koule a další rytmické nástroje.
Ještě krátce k muzikantům - Iva Misařová mandolina, Malda Maleček basa, Láďa Novák foukací harmoniky, Aleš Misař cajún a tři kytary (Mišák Hrbáček, Fanda Novák, Jirka Steklý, který si občas foukl i do flétničky).
Zdá se, že se k Ivě konečně našla zpěvačka, která nejen, že umí dobře zpívat a Ivu vhodně doplňuje, ale je to moc hezká ženská. Jmenuje se Šárka Pekárková a můžete ji vidět na posledním obrázku.
Tradiční návštěvník hudebních akcí po Nymburce je Milánek, který příšel na Zpívánky již v náladě. Musel být tentokrát velice spokojený, protože jsme mu zahráli všechny jeho oblíbené písničky.
Nechyběla ani kulturní vložka. Josef (Jožin) Král přijel až ze západních Čech, aby přednesl krátkou povídku a básničku. Je to něj milé, že se "táhne" takovou dálku. A jen co skončil, utíkal na vlak, aby se dostal vůbec domů.
I na tanečky opět došlo. Začala to, jak jinak, děvčata, ale později se osmělili i muži. Mini taneční parket byl v druhé polovině večera téměř stále obsazen.
Jen krátká poznámka - to ozvučení přece stojí nějaký peníz, a tak už jsme několikráte vybírali dobrovolné příspěvky. Klobouk "putoval" od stolu ke stolu a něco se vybralo. Tentokráte se toho ujala osobně Maruška Málková a obešla stoly. A mělo to svůj výsledek. I díky svému šarmu získala více než slušný peníz. Diky vám za příspěvek, a také Marušce za její snahu.
Po deváté začali odcházet první návštěvníci, ale zbytek zůstal až do 23.hodiny. Je otázkou, kdy by se končilo, kdyby číšnice nedala jasně najevo, že se bude zavírat. Ale tržba prý se proti minulému hraní zlepšila, tak snad i obsluha byla spokojená.
Další hraní bude asi opět U Vodárny a sice za čtrnáct dní. Tedy opět v sobotu 29.října od 18.hodin. Bude to ještě oznámeno na úvodní straně webu.
Tak, a co budeme asi dělat v příštím týdnu? Jak kdo. Ale je tu výzva pro houbaře. Počasí je už skutečně podzimní. Sice poměrně chladno a občas deštivo. Teploty však zatím nejdou pod nulu a v lesích se konečně začínají objevovat houby. Takže houbaři opět začínají okupovat lesy. Vedle tradičních podzimních hub jsou k nalezení dokonce i hřiby, křemenáče .. Maruška Málková byla na houbách a dokonce našla i pěkného hřiba.
Pro připomenutí účastníkům a ostatním ukázka, jak to tam vypadalo. Tentokráte jsou to již fotky od Ládi Hrubeše, který se tomu hodně věnuje.