SONDA DO ŽIŽKOVSKÉ HOSPODY - 10.12.2016
Petr Kabeš, náš banjista, už toho něco pamatuje. Pracoval léta v Praze, a tam se také seznámil s muzikanty, kteří hráli
či ještě hrají příležitostně na různých místech Prahy. Jedna ze "štací" stále ještě je na Žižkově v restauraci "U Dobruských".
Petr se o hraní v Praze několikrát zmínil s tím, že před Vánoci v sobotu 10.12.2016 se připravuje zvláštní akce a nabídl, že by se alespoň část Zpívánek mohla podívat, jak to tam vypadá. A nejen podívat, ale i přinést spolu nástroje a zahrát si s místními.
Vedoucí Zpívánek Ivě Misařové se nabídka zalíbila a zorganizovala výjezd několika muzikantů a zpěváků. Organizace se probrala na zkoušce, kde se dohodlo, kdo pojede a jak se pojede. Vznikl jeden problém - bylo téměř jisté, že bude chybět basa. Pražský basák je nemocen a naši jsou příliš zaměstnaní. Sháněl se další, ale nevyšlo to, a tak se do Prahy jelo bez basy.
V sobotu se před druhou odpolední sešli před nádražím Iva Misařová s mandolinou, Mišák Hrbáček s kytarou, Blanka Plačková s housličkami, Maruška Málková a Šárka Pekárková. Na poslední chvíli se tam objevil i Jirka Steklý.
Bez kytary. Však mu to Iva také vyčinila. "Alespoň flétničku sis mohl vzít!"
Skupina málem musela jet až dalším vlakem, protože se ukázalo, že vlak, na který jsme šli, v sobotu nejede. Naštěstí se vše vyřešilo včas, protože před původním vlakem jede na Prahu "Elefant". Vlak jel téměř na čas. V Lysé přistoupil Petr Kabeš s kamarádem. Cesta uběhla v družném rozhovoru, takže jsme se ani nenadáli a byli jsme na "Masaryčce".
Restaurace "U Dobruských" je hned na kraji Žižkova, takže jsme šli pěšky.
V restauraci nás přivítal ochotný personál, ale také prakticky prázdný sálek. Ivě se hned zalíbil zadní roh, ale byla usměrněna, že tady mají muzikanti vyhrazený jiný stůl. A vznikl problém, který bylo jen těžko řešit. Bylo nás totiž tolik, že jsme stůl zabrali prakticky sami a na domácí zbyly jen židle. A to se ještě objevil Tony Krejčí s harmoničkami a s Maruškou Steklou.
Sálek je přitom ještě menší než "Na Tarase", takže jsme očekávali, jak se situace vyvine. Z muzikantů nedříve přišel hráč na tahací harmoniku a vzápětí kytarista. Ti se ke stolu ještě vešli, ale když přišel další kytarista, tak už to byl problém.
Hraní zahájila Iva s vehemencí jí vlastní, a pak se začalo hrát i podle místních. Později ještě dorazil místní hráč s mandolinou a také se zapojil do hraní.
Písnička šla za písničkou. Místní totiž nejsou zvyklí na náš systém pravidelných přestávek, a tak se "jelo" téměř bez zastavení. Z místních muzikantů se nám nejvíce líbil harmonikář, který byl schopen hrát téměř všechno nebo velice rychle chytil melodii a "přiznával". Místní kytaristé vynikli tehdy, když hráli svoje písničky. A ještě něco - ukázalo se, že jim dělají při zpěvu problém naše tóniny, které jsou posazeny spíše na ženské hlasy. Ženskou sekci dokonce posílila v průběhu času i Daniela Jandová.
Také nám domácí prozradili, že je mezi hosty Karel Patera, jejich bývalý kolega, který už musel - asi kvůli věku -hraní opustit, ale prý je autorem skladby Kryté vozy. Také jsme mu ji zazpívali.
Větší pauzu vytvořila obsluha restaurace, protože začala na stoly roznášet obložené mísy a později dokonce na stole muzikantů "přistály" dvě lahve s tvrdým alkoholem. Občerstvení bylo zčásti pozorností podniku, zčásti asi z příspěvku ostatní hostů.
Původní domluva byla, že se do Nymburka odjede v pozdních hodinách, ale nakonec Zpívánky odjely "devítkou" a těsně před 22.hodinou již byly v Nymburce. Jediné, co se nám nepovedlo bylo to, že se nepodařilo přesvědčit paní Kabešovou, aby se s Petrem zúčastnili Silvestra na Záložně.
Bylo to zajímavé, ale "doma je doma". Těšíme se na vás v sobotu 17.12.2016 Na Tarase.