ZPÍVÁNKY SE VRACÍ NA ŽOFÍN - 9.9.2017

Letní hraní "U Kocoura" skončilo. Možná, že ještě přijde několik dní "babího léta", ale už je podstatně chladněji a k tomu přišel i déšť. Díky pochopení nových nájemců restaurace "Žofín" jsme konečně vyřešili problém, kde budeme hrávat.

S ohledem na počasí i změnu termínu existovala určitá nejistota, jak to bude s návštěvností, ale díky našim příznivcům i menší reklamě, kterou restaurace udělala, již při příchodu bylo překvapením, že bylo téměř plno, a to už před zahájením akce. V naprosté většině to byli naši zpěváci, ale jeden stůl obsadila omladina, která se tu objevila poprvé. Trochu tedy byla obava, jak do naší společnosti zapadnou. Skutečně byla zpočátku trochu hlučnější, ale "paní učitelka" je brzo poučila o mravem, které u nás panují a byl klid. A co víc, zejména jejich dívčí část se ukázala jako nadšené zpěvačky. Nakonec zpívala i větší čás mužské části. Docela jsme zvědaví, zda přijdou i příště.

Seděli jsme v zadní místnosti za nálevnou. Tu místnost dobře známe z předchozích hraní. Obava, že tam bude ještě cítit kouř z cigaret se ukázala jako lichá. Jednak se v restauraci skutečně nekouří a kuřáci chodí ven na čerstvý vzduch a především celá restaurace je po velkém úklidu. Je to patrné již při příchodu, protože venkovní prostory jsou předlážděny, fasáda obnovena včetně nápisů a uvnitř vymalováno a čisto. Bylo to příjemné zjištění.

Proti zvyklostem se muzikanti přeskupili do zadní části místnosti, kde měli větší klid a přehled o dění v místnosti. Zleva na basovou kytaru hrál Vlastík Dymáček, potom kytara Michal Hrbáček, mandolína Iva Misařová. Na housličky hrála jako host Hanka Nehybová, ke které se v průběhu večera přidal Roman Stehlík, na kytary Jirka Steklý a Fanda Novák. Do řady už se nevešel Petr Kabeš se svým banjem, takže seděl vysunutý před muzikanty směrem do místnosti. U zpěvaček byla velká absence. Kromě Růženky tam byla z Kamelií jen Maruška Málková, která ale zpívala za obě.

Opět se potvrdilo, že je dobré na začátku hrát notoricky známé a rychlé písničky, a tak brzo zazněla "Parta z ranče Ypsilon", "Tulácké blues" a hned potom další blues. Tentokrát "Mississipy". Vlastík se svojí baskytarou krásně držel tempo, takže muzika pěkně "šlapala". Však to také jak přítomní v místnosti, tak i šéfka ocenili.

Iva dovedně využívala hostů, a tak často vkládala sóla. A to jak samotné housličky, mandolinu nebo banjo či flétničku, ale i souhry housličkek s flétnou. Určitě největší úspěch měl Petr Kabeš, když se svým banjem "rozjel" písničku "Zrádný banjo". Je radost poslouchat, jak se Petr dovede do strun "opřít" a banjo rozezvučet. Však to lidé ocenili ovacemi.

Druhá polovina večera byla ve znamení návrhů na písničky z pléna. V naprosté většině to byly známé věci. Došlo i na "Montgomeryho", "Frankyho dlouhána", ale byla tam i rarita. Absolutně nejmladší účastník večera, malá holčička, která tu byla s maminkou, si vyžádala písničku "Když se zamiluje kůň". Po chvilce váhání to Iva rozjela a kupodivu se k tomu přidali nejen muzikanti, ale i velká část přítomných. Bylo to zajímavé, ale snad to ani do repertoáru dávat nebudeme. A v tom si myslíme, že je síla Zpívánek. Že si zahraje a zazpívá každý, kterého to baví a který proto do té hospody přijde.

Před závěrem měly premiéru dvě písničky - "Dvě báby" a "Já budu žít na věky". To, že se hrály, nebyla náhoda. Obě mají shodnou tématiku - co bude potom, až skončí naše životní cesta. Ta první je velice zpěvná, a i když se hrála poprvné, i díky Hance vyzněla dobře. Ta druhá byla i připomínkou na nedávný odchod zakladatele Zpívánek Huga.

Celý večer Iva pobízela přítomné k tanci, ale dlouho nic. Nebyli totiž přítomní vyhlášení tanečníci a jediný přítomný - Fanda Novák, byl zabarikádovaný za stolem s muzikantskými povinostmi. Nakonec se však Iva dočkala. Při poslední, již tradiční písničce "Sbohem lásko" se jeden taneční pár mezi stoly objevil.

Ještě krátce k "Žofínu". Asi jsme se provozovatelům líbili, protože ochotně přistoupili na další termín hraní. A nejen to, s ohledem na návštěvnost dokonce plánují, že by zprovoznili sousední místnost, která je propojená velkými dveřmi. Získal by se prostor nejen pro další lidi, ale i místo pro tanečky. No, uvidíme. Že bychom zaplnili dvě velké místnosti, to tady ještě nebylo.

S fotografiemi je to tentokrát trochu slabší. Další fotograf nebyl, Maruška Steklá, která jindy pilně dokumentuje Zpívánky, byla nemocná, a tak fotil Jirka a pár fotek udělala i Maruška Málková. Pro dokreslení textu to však stačí. Konečně, posuďte sami.

Zpět na stránku Realizované akce.