PRVNÍ ZPÍVÁNKY V ROCE 2018

Od posledního hraní, které bylo na Silvestra v Poděbadech uběhlo téměř čtrnáct dní. Docela jsme se na další vystoupení těšili. A nejen členové Zpívánek, ale i naši příznivci. Bylo to znát na návštěvě. Hráli jsme po delší době v restauraci Na Růžku v Nymburce.

Kdo přišel na šestou měl smůlu. Nezbyla jediná prázdná židle. Sálek byl přecpaný. Muzikanti zabrali celou zadní stěnu a dokonce se museli rozprostřít i podél kratších stran. Tradiční složení: Iva Misařová s mandolinou, Blanka Plačková s housličkami, kytarovou sekci vedle Michala Hrbáčka, Fandy Nováka a Jirky Steklého posílil další Novák, tentokráte Pavel a hned od začátku se zapojil se svoji kytarou host - Mirek Durchšpek z Velkého Oseka. Na banjo Petr Kabeš a z Lysé dojel i Honza Osička, aby nám udával rytmus na baskytaru a občas si zahrál i nějaké sólíčko. Rádi jsme mezi sebou po dlouhé době přivítali Láďu Nováka s harmoničkami. Zpěvačky byly tentokráte jen dvě - Maruška Steklá a Růženka Masopustová.

Na začátek vybrala Iva první desítku písniček. Byla to dobrá volba pro plnou hospodu. Jsou v ní totiž hlavně vypalovačky jako "Parta z ranče Y", "Ruty, šuty Arizona" nebo "Rovnou". Jak muzikanti, tak i zpěváci se dostali do tempa a hra potom měla spád.

Těžko sebe hodnotit, ale bylo vidět, že se to lidem líbí a že se baví. Při tolika zpěvácích se nutně musí předpokládat, že to občas zaskřípe či objeví se nějaká ta chybička. Nevadí - dali jsme si "do vínku" předsevzetí, že chceme zapojit do muziky co nejvíce lidí, a tady to skutečně fungovalo.

S postupem času vedoucí Zpívánek dávala čím dál častěji prostor pro výběr písniček lidem ze sálu. Potvrzuje se, že okruh takových písniček není veliký - "Zátoka", "Růže z Texasu", "Divokej horskej tymián" .. Že je hrajeme téměř po každé nevadí. Jsou to skutečně pěkné skladby.

Při aranžmá písniček se snažíme, aby se do nich vkládala sóla. Můžeme snad říci, že pro ně máme i vhodné interprety. Iva se stále zlepšuje ve hře na mandolinu, Blanka Plačková, Petr Kabeš mají svůj vysoký standard. Výborné je, že se vrátil Láďa Novák, který "harmoničky umí" a i Jirka Steklý se s flétničkou také "činí". Má na čem pracovat. Souzvuk flétny s harmoničkami či housličkami zní velice pěkně.

S ohledem na disposici prostoru a přeplněnost lidmi tentokrát na tanečky nemohlo dojít. Tak to komentovala i Iva ve svém průvodním slovu. Přitom tanečníci by tu byli. Na Zpívánky totiž dorazili přímo po skončení taneční školy, kam chodí na pokračovací kurz.

Večer neměl jenom klady. Hráli jsme za normálního provozu. Běžných hostů tam nebylo hodně. Jeden velký stůl a lidé stojící ve výčepu, ale přesto to byl velký problém. Muzika totiž řadě z nich nic neříkala. Přišli si do hospody na pivko a "pokecat". Při tom počtu muzikantů a hlasitém zpěvu většiny přítomných to však vedlo k tomu, že jejich řeč přecházela do velké intenzity. Slušně řečeno. Pouhé upozornění na ně neplatilo a všem, kteří si přišli zazpívat, se ulevilo, když po desáté odešli.

Restaurace má nového majitele, který ji kompletně restauroval. Změnila se disposice prostoru, nová okna, interiér. Nezapomněl ani na zázemí. Je to tam docela pěkné. Škoda však je, že prostory nyní nejdou nějak oddělit. Pivaři by měli své místo pro uhlazení žízně a pronášení svých názorů na vše co se děje okolo. Nerušili bychom je naší muzikou a my bychom také měli klidnější prostředí.

Večer uplynul "jako voda". Končilo se před jedenáctou a jak jinak než písničkou "Sbohem lásko".

Jeden večer skončil, těšíme se na vás příště.

Fotek je tentokrát méně, ale pro dokreslení večera to bohatě stačí.

Zpět na stránku Realizované akce.