VÁNOČNÍ ZPÍVÁNKY - 22.12.2018
Dnes je to již tradice. Scházíme se v předvánoční době se svými příznivci, abychom do sebe
"nasáli" tu sváteční atmosféru v podobě koled. Tentokrát to bylo v příjemném prostředí restaurace "U Vodárny".
Začátek byl stanoven na 18:30, ale první příznivci tam byli již dávno předem. Kdo přišel později, byl jistě překvapen - stejně jako Zpívánky - jak je sálek restaurace zaplněn. Zbylo je pár míst a ty byly rezervována pro další muzikanty.
Když jsme u těch muzikantů, tak je na místě říci, že došlo ke změnám. Ze základní sestavy "vypadla" Blanka Plačková, kterou "skolila" nemoc a Pavel Novák, který jezdí z Plzně jen občas. Houslový post obsadil výborný hráč Roman Vanesa Stehlík a kytar tam nakonec bylo více než dost. Vedle kmenových tam ještě byli Vendulka Šaldová, Vlastík Černý a dvě šikovná děcka. V průběhu večera se k muzikantům ještě přiřadil hrou na cajún Libor Revaj. Jako základ ke sborovému zpěvu to bohatě stačilo.
Začalo se s malým zpožděním, protože se chvilku čekalo na Romana Stehlíka. Roman nikde, ani nikdo z přítomných neměl u sebe mobil s kontaktem, tak se začalo bez houslí. Musely se zpočátku vynechat písničky, kde housličky mají svoji nezastupitelnou roli. To však nebylo všechno. Iva Misařová, vedoucí Zpívánek, totiž vybrala desítku písniček, kde hned zkraje hraje Jirka Steklý na flétničku "Divokej horskej tymián". I tu bylo nutno zatím přeskočit, protože dotyčný dal přednost "baště" a zatímco celý sál hrál a zpíval, tak si pochutnával na tortile plněném pikantní směsí masíčka a zeleninky. Podle jeho vyjádření mu to s muzikou ještě více chutnalo.
Dorazil Roman Stehlík, Jirka Steklý spolknul poslední sousto a mohlo se již hrát podle připraveného scénáře.
Takže jsme se vrátili ke "Zlatým střevíčkům", kde si Roman zahrál tradiční houslové pasáže i "Divokej horskej tymián", kdy se k Jirkovi přidal s harmoničkami Láďa Novák. V minulosti se již o tom hovořilo, ale je na místě zopakovat, že zvuky flétničky a harmoničky se krásně doplňují. Však to mělo zaslouženou odezvu v publiku.
Již byla řeč o počtu návštěvníků. V průběhu večera nejen, že došli ti, pro které byla rezervace provedena, ale i další. Sálek byl opět plný. Dokonce se chvilku uvažovalo, že se bude muset přidat ještě jeden stůl. Nakonec to nebylo třeba. Skutečností je, že hrajeme již víc než měsíc pro plný sál. Moc nás to těší.
Vánoční atmosféru již zpočátku navodilo oblečení některých dam z řad Zpívánek i vánoční cukroví na stolech. Když se k tomu přidal i zpěv koled, tak to téměř nemělo chybu. Když se konstatuje, že to téměř nemělo chybu, tak asi chyběl jen slavnostně ozdobený stromeček a také Iva Misařová měla na začátku zpívání bloku koled
problémy s klávesami. Po chvilce, kdy nepomohly ani rady od experta pro výpočetní techniku Petra Kabeše o restartu zařízení, se nakonec zjistilo, že byly přetíženy zásuvky. Problém byl vyřešen a koleda šla za koledou. Blok skončil asi tou nejznámější koledou "Narodil se Kristus Pán".
Po následné pauze, kdy byl rázem bar obklopen dámami ze Zpívánek, které si "svlažovala hrdla", aby jim to poté lépe zpívalo, začal opět normální program.
Vedle již osvědčeným písniček vybrala Iva blok nových, ještě málo známých a v některých případech těžkých písniček. Byl to test ani ne tak pro muzikanty a kmenové zpěvačky, ale předevší pro náš velký sbor a velká výzva pro hostující muzikanty. Šlo nejen o nové písničky, ale také o složitém aražmá s těžkými akordy a rychlými přechody. Bez zpěvníků to je skutečně velký oříšek.
To už byla muzika vedena nejen baskytarou, kterou mistrně ovládal hostující Luboš Miřatský,
který nebyl z výčtu hostujících na začátku popisu večera uveden, ale i cajúnem.
Fandovi Novákovi praskla struna, a tak to okamžitě využil a přidal se k tančícím, kteří obsadili malý plácek u baru. Jinde nebylo místo. Bude zajímavé, jak se s problémem parketu vypořádáme na Silvestra, kde lze předpokládat, že o tanec bude daleko větší zájem než při běžném hraní.
Čas neúprosbě běžel. Ani se nechtělo věřit, že již daleko překračujem předpokládaný konec hraní. Hluboce po jedenácté ještě byl vyžádán Petr Kabeš, který vedl sál při "Růži z Texasu" a zazněl závěrečný song "Sbohem lásko".
Muzikanti začali balit svá "fidlátka" a lidé přecházeli od jednoho ke druhému, aby si popřáli příjemné prožití vánočních svátku a ti, kteří nepřijdou na Silvestra si popřáli i k Novému roku 2019.
Na závěr povídání - pro celý kolektiv Zpívánek nemohlo být větší ocenění než vyjádření skupiny děvčat, která jsou pravidelnými účastníky našich akcí. Ty totiž vyslovily kolektivní názor, že "jsou štastné, že si našly cestu mezi nás a mohou tak strávit příjemný a smysluplný večer, který je odvede od každodenních starostí a problémů". Co si více můžeme přát. Vždyt to je naše krédo a je radost si taková slova vyslechnout. A co k tomu dodat : snad jen to, že i my jsme tomu rádi a doufáme, že nám to ještě nějaký čas vydrží.
Fotek tentokrát není mnoho a jsou všechny z jednoho aparátu. Přitom tam fotografů bylo více. Většina sice fotila na mobily, ale i ty modernější dělají slušné obrázky. Pokud někdo z nich uzná, že by se mohl o ty své podělit, tak ať je pošle na mailovou adresu, která je na stránce "Kontakty". Pro připomenutí účastníkům a ostatním ukázka, jak to tam vypadalo.