HRANÍ NA "ŽOFÍNĚ" - 6.7.2019

Vlastnímu hraní předcházel docela slušný zmatek. Mělo to být poslední hraní v restauraci "U Vodárny". Vašek - jako nájemce - totiž končí a měla to být i jakási "rozlůčka". Měl pro nás ještě otevtřít, i když jinak už restaurace několik dní "nepremává". Iva Misařová, která jela z výletu, raději ještě v sobotu po obědě do restaurace zavolala. K jejímu nemilému překvapení bývalý nájemce suše prohlásil, že není v Nymburce a Zpívánkama už vůbec nepočítá. Iva neprodleně zavolala Jirkovi Steklému a dohodli se, že Iva zkusí, zda by nás nevzali na Zálabí v restauraci "Žofín". Během několika minut již mohla nahlásit Jirkovi, že ano a začala akce "kulový blesk". Jirka sedl k počítači - rychle vložit změnu na naše webovky a rozeslat maily na všechny strany a zavolal telefonem na klíčové lidi s prosbou, aby zprávu roznesli dále.

A večer nastala "chvíle pravdy". Obava, že se zpráva nedostane mezi naše příznivce, byla lichá. Dostavila se obvyklá sestava s vyjimkou naší věrné party zpěvaček okolo Jany Kutílkové, která se však předem omluvila. Naši měli při příchodu i docela problém najít místo, protože venkovní posezení bylo více než slušně zaplněné stálými hosty, kolaři a lidmi, kteří si přišli posedět s přáteli. Nakonec se vše v pohodě srovnalo. Přispěla k tomu i ochotná obsluha, která nanosila další stoly a židle ze sálu.

Zbývalo ještě upravit vhodné posezení pro muzikanty, "napojit šťávou" baskytaru, mandolinu a mohlo se začít. Z plné muzikantské sestavy sice chyběly kytary Fandy a Pavla Novákových, kde zastupovala hostující Vendulka Šaldová, Blanku Plačkovou a její housličky suploval s malým zpožděním Roman Stehlík. Výborné bylo, že jsme měli silnou rytmickou podporu, kterou nám dával šťastný tatínek malé Emilky Roman Lunda, kterému se dostalo blahopřání ze všech stran.

Iva zavelela a Zpívánky začaly s první desítkou písniček, která obsahuje samé populární písničky jako např. "Parta z ranče", "Tulácké blues" či " Do rána toulám". Výběr stoprocentně splnil svoji úlohu - dostal Zpívánky i široký sbor do tempa a nálady.

V průběhu večera řada náhodných návštěvníků sice odešla, ale na obsazení prostoru pod pergolou, která je před restaurací, to nebylo znát. Volná místa byla rychle zaplněna dalšími, nově příchozími lidmi a potěšující bylo, že to byli především naši příznivci, kteří nestačili dorazit na začátek hraní.

Po přestávce přišly další desítky, aby se později dostaly do programu první písničky na přání. Začal to Zdeněk Hájek, který se na Zpívánkách objevil po delší době, a který si řekl o "Divoký horský tymián". Brzy ho následovali další, a tak zazněly nejen oblíbené, ale i také málo kdy hrané písničky. Díky tomu, že byly k disposici vhodné nástroje, tak se hrála často i sóla odměňovaná potleskem. Jako obvykle si přítomné získal Petr Kabeš se svým banjem "Zatraceným banjem", ale uznání získali i další hráči - Iva s mandolinou, Roman Stehlík s housličkami či daší Roman, tentokráte Lunda s baskytarou. Díky za potlesk. Potěší to.

I když byl k disposici docela slušný prostor na tancování, tak se poměrně dlouho nic nedělo. Nakonec se na něm nejdříve objevila Jarča z Liberce, která do Nymbuka dojíždí se svým partnerem Jardou snad každý týden si poslechnout muziku a zatančit si. Jsou vidět i na vložené fotce. Poté se přece jenom pár párů k tanci odhodlalo. Ale že by se jednalo o trvalou záležitost s mnoha páry, tak to ani náhodou. Asi to je ovlivněno tím, že schází tancechtiví mužští (s vyjimkou Čáry - Mirka) Ten by nejraději tančil každou písničku ...

Byl příjemný teplý letní večer. Po obloze se sice ukázaly mraky, které dávaly naději na déšť, ale později se obloha vyčistila, a tak potřebná vláha z nebe opět nespadla.

Po desáté se začali lidé rozcházet. Především z prostoru, který je mimo pergolu, kde seděli štamgasti. Potěšující bylo, že někteří z nich si přesedli k nám, aby byli blíž muzice.

Pod pergolou totiž "šla" písnička za písničkou. V závěru se již hrály jen písničky na přání. Závěrečná "Sbohem lásko" byla několikrát odložena, ale nakonce přece jen byl konce.

I když hodnocení večera je spíše věcí lidí, kteří ho navštívili, domníváme se, se to bylo vydařené setkání Zpívánek se svými příznivci i náhodnými návštěvníky. Díky za velkou návštěvu i vydatnou pomoc ve zpěvu.

S obrazovou dokumentací je to tentokrát horší, protože díky "hosipu" nebyl k disposici klasický fotoaparát, a tak všechny fotky, které uvidíte byly pořízeny mobily. Nakonec to není tak katastrofické. Můžete se přesvědčit sami, když otevřete tento odkaz, který vás dovede na "Rajče", kde jsou uloženy.

Zpět na stránku Realizované akce.