SEMAFOR - 22.10.2021
S ohledem na další souvislosti vystoupily Zpívánky méně tradičně již v pátek. A protože je to ještě
pracovní den, tak až od 18:30 hodin.
Na základě zkušeností z posledního hraní, kdy se začátek akce neplánovaně dost posunul kvůli problémům s napojením některých nástrojů na zvukové aparatury, tak již před šestou vládl v sále Semaforu pracovní ruch. Kabely již byly natažené, zesilovače aktivované, a tak zbývalo jen doladit nástroje a ověřit si, zda ozvučení nástrojů je v souladu s ostatními. A jak nejlépe to udělat? Zahrát jednoduchou písničku a pověřit někoho znalého, aby to zkontroloval. Tentokrát to bylo "Sedm žlutejch kamínků" a tím, kdo to kontroloval byl Vlasta Dymáček, který s ozvučením a muzikou má bohaté zkušenosti. Malé korekce - a mohlo se začít.
Ještě krátce před začátkem akce byly přítomni v sálku restaurace jen členové Zpívánek. Chyběl jen nemocný Michal Hrbáček a jeho kytara a zpěvačka Milka Jelínková, která se omluvila. Jinak tam bylo "pusto-prázdno". Už jsme se pomalu začali smiřovat, že to bude vlastně jenom zkouška a budeme hrát jen pro sebe, ale než "jsme hrábli do strun",
tak se objevili první návštěvníci. Velká přesilovka členů Zpívánek se začala v průběhu času rychle měnit, takže tak za necelou hodinku se poměr obrátil a sálek byl více než slušně zaplněný.
Výběr skladeb byl večer ovlivněný neúčastí Michala Hrbáčka, na kterého se vedoucí Zpívánek Iva Misařová u rytmicky složitějších písniček spoléhá. Řešení bylo jednoduché - zkrátka jsme je nehráli. Náš seznam skladeb je již tak rozsáhlý, že to není problém.
Příjemným zjištěním bylo, že se pozitivní nálada z minulé akce přenesla i do pátečního hraní. Téměř každá písnička byla odměněná potleskem a u většiny písniček bylo nejen vidět, ale i slyšet, že si je lidé s námi zpívají.
Netrvalo to dlouho a zaplnil s i parket tančícími. A dokonce byl hned plný, protože
je k tomu zlákala rychlá rytmická písnička. Abychom tanečníky na parkteru udrželi, tak následovala hned dlouhá série písniček, aby to vyvrcholilo "Šenkýřkou". Snad to mělo jen malou kosmetickou vadičku, protože tentokrát na stole nikdo netančil. Snad příště.
Typově se k těm tanečním písničkám hodil i "Svařák", který "vystřihl" jinak trochu hlasově indisponovaný Fanda Novák. Celý sálek byl na nohou, aby tančil, zpíval a rytmickým tleskáním písničku podpořil. Fandovi se dostalo velké uznání. A po právu, je to jeho písnička a nikdo ze Zpívánek ji tak dobře nezazpívá.
Bylo již po jedenácté hodině a zdálo se, že se snad bude hrát až do rána. Hrát celý večer je přece jen "velká šichta", a tak několik členů skupiny předčasně odešlo, stejně jako většina návštěvníků. Před půl dvanáctou Iva dala přece jenom povel a večer skončil.
Ještě krátkou poznámku : páteční termín hraní v Semaforu asi není dobrým řešením, protože je to zrovna večer, kde se v sálku shromažďují chlapi, kteří tu hrají šipky. I když se snažili být co nejméně hluční, přesto je bylo občas slyšet. Lepším termínem je zcela jistě sobota, kdy tam jsme sami. No, občas se to nedá zkloubit.
A jako obvykle ještě několik fotek z podařeného večera.