SEMAFOR - 9.4.2022
Venku panuje pravé aprílové počasí. Odpoledne ještě docela příjemně a slunečno, ale okolo čtvrté
prudké poryvy větru, které přinesly výrazné ochlazení a déšť, který na některých místech přinesl dokonce sníh nebo kroupy. Naštěstí se vše okolo páté odpolední zklidnilo. Na obloze se opět ukázalo sluníčko a vítr se utišil. Jen to chladno zůstalo. Teplota se přiblížila dokonce k nule.
To však platilo jen pro venkovní prostory. V sálku restaurace "Semafor" v Nymburce bylo příjemné teplo a členové hudební skupiny Zpívánky se činili se zvukovou aparaturou, aby vše bylo připraveno na 18:00 hodin, na kdy byl naplánován začátek akce.
Pryč jsou totiž časy, kdy muzikanti "vybalili" nástroje z "futrálů", naladili a mohlo se začít hrát. S postupem času začalo ozvučení skupiny. Nejdříve to byly hudební nástroje, ale dnes už mají mikrofon i zpěvěčky, a to ne ledajaký. Protože je jich více, tak dostaly prostorový mikrofon. Zpočátku k tomu měly nedůvěru, ale zdá se, že si už na něj zvykají. Je fakt, že jsou daleko lépe slyšet,
ale také si musí dávat pozor na to jak zpívají, a také co si mezi jednotlivými písničkami povídají.
Začalo se hrát skutečně plus minus v avizovaných 18:00 hodin. To už se sálek docela slušně zaplnil, ale zdaleka nebylo plno. Doufejme, že některé odradilo počasí a příště to bude lepší.
Zvuk skupiny se proti minulému hraní trochu změnil. Nebylo to jen prostorovým mikrofonem zpěvaček, ale také tím, že Vlasta Dymáček nechal doma bicí a hrál kytaru, kterou kombinoval s harmoničkami. S kytarou nahradil absentujícího Fandu Nováka. Ve skupiny ještě chyběli jeho jmenovec Pavel, který to má z Plzně přece jenom trochu daleko a ve skupině "pěnic" stále ještě chybí Milka Jelínková. Hlavně však chyběla Blanka Plačková a její housličky, což mělo dopad do výběru písniček, kde housličky hrají
prim, jako např."Zázračný housle".
Při absenci housliček dostaly větší prostor zbývající hudebníci a využili ji. Opět se zaskvěl Petr Kabeš s přednesem "Růží z Texasu", ale i ostatní. Prim samozřejmě měla vedoucí Zpívánek Iva Misařová, která střídavě hrála na mandolinu, klávesy či kazoo.
Tentokrát nezazněla žádná novinka. V konečném stavu přípravy je však irská lidová "Mašlička černá jak noc". Je to hezký pomalý valčíček a doufáme, že si brzo získá přízeň.
V závěrečné třetině večera se dostali účastníci do správné pohody a miniparket si neodpočinul. To už se hrály písničky především podle přání a výběru dle situace.
Lidé se bavili, a tak se opět končilo až před jedenáctou večerní. Venku je čekala chladná a vlhká noc. Naštěstí už nepršelo, takže i pěší se mohli dostat domů pěkně v suchu.
Fotek je tentokrát míň, ale vzhledem k tomu, že si lidé dost fotí sami to asi moc nevadí. Pro připomenutí těch pár fotek.