OSEČEK - 14.5.2022
Tentokrát padl výběr místa, kde budeme vystupovat, na útulnou hospůdku na břehu Labe v chatové osadě
Oseček. Poměrně malá dřevěná stavba s krytou venkovní verandou a poměrně velkým venkovním posezením u masivních dřevěných stolů. Jezdíme tam rádi, protože se tam většinou sejde dost návštěvníků a bývá tam dobrá nálada.
Tak tomu bylo i tentokrát. Již při příjezdu jsme s potěšením zjistili, že je tam spousta lidí. Většinou to byli cyklisté a turisté, kteří využili pěkného počasí k výletům do okolních lužních lesů. Dost jich asi přilákala nějaká vodácká akce, která se konala nedaleko v místě přívozu do vesnice Oseček, která leží na druhé straně Labe. Nám to nevadilo, hlavní bylo, že je naše muzika oslovila a i když se skladba a počet lidí v průběhu času měnil, stále tam bylo hodně lidí. A to je dobře, protože hrajeme pro lidi a rádi vidíme, když je naše muzika zaujme, zazpívají si s námi známější písničky a občas "provětrají" svá těla tancem.
Zpívánky přijely trochu oslabené, když chybělo především banjo, které svým charakteristickým zvukem dotváří zejména country a bluegrassovou muziku a některé přísničky přímo volají pro vložení banjového sóla. Bohužel Petr Kabeš přijet nemohl, a tak ho v některých sólech zastoupila mandolina a některé písničky se prostě nehrály. I zpěvěčky byly jen dvě, ale tam ji pomůže technika, takže to nevadilo. Hlavně, že tam zůstaly další sólové nástroje - mandolina, klávesy, housličky, harmoničky, flétnička a kytary.
Díky tomu, že ozvučení muzikanti přijeli se značným časových předstihem i tomu, že získávají čím dál větší zručnost při instalaci zvukové techniky, jsme byli připravení zahájit naši produkci nejen v určený čas, ale dokonce s malým časový předstihem. Přispěla k tomu i skutečnost, že tu bylo hodně lidí a předpokládali jsme, že je naše muzika zaujme a alespoň nějaký čas tam ještě pobudou.
Záměr vyšel a tak jsme hráli prakticky stále před početným publikem. Když cyklisté postupně odjížděli, tak je nahradili další ,dorazili v hojném počtu i naši příznivci a připojovali se i místní chataři.
Povzbuzující bylo, že i v době, kdy našich příznivců byla silná menšina, byla naše muzika dobře přijata, o čemž svědčil i potlesk po jednotlivých písničkách.
Programový průběh večera měl už standardní tvar - v první polovině především písničky v předem určeném pořadí a v té druhé už silná kombinace písniček vybraných vedoucí Zpívánek Ivou Misařovou s návrhy z publika. Zejména v závěru večera v tom vynikla malá skupinka mužů "zralého věku", pro které jsme mohli hrát písničky snad až do rána.
Zajímavou skutečností je to, že tanečky začínají poměrně pozdě. Zejména, když schází Fanda Novák a jeho country tanečníci. První dvojice začínají spíše na rychlejší a modernější písničky, ale později už zabírají i "ploužáky" a v téměř každém večeru je vyvrcholením "Šenkýřka".Tak to bylo i v Osečku. K Iviným opožděným narozeninám přijel popřát náš známý pár "Jarka a Jarda" z Liberce i se svými vnučkami a byli tam i ubytovaní. Jarka předvedla svůj okouzlující tanec na stole (osvětlená i svitem nádherného měsíce) a Jarda přivezl své vlastnoručně vyrobené pivo (výborné, všichni jsme ochutnali).Svědčí o tom i vložená fotka, která dokumentuje náladu, která tam panovala.
Při příjezdu do Osečku byl příjemný a teplý podvečer. S postupem času, kdy sluníčko zapadlo za obzor se začalo ochlazovat. Po deváté večerní už přišlo vhod teplejší oblečení jako mikiny, svetry a vesty...
Jak se stává už téměř pravidlem, v závěru padaly návrhy na nové a nové písničky, takže to nakonec musela Iva "utnout", abychom zahráli závěrečný "Večerníček pro dospělé". To už bylo hluboce po desáté a byl to i signál pro všechny k rozchodu.
Shodli jsme se, že to byl velice příjemný večer a slíbili jsme, že do Osečka opět přijedeme.
Jen krátce k ozvučení naší skupiny - ty tam jsou doby, kdy se hrálo akusticky. Začalo to baskytarou a pokračovalo se přes mandolinu, housličky, kytaru a zatím to skončilo prostorovým mikrofonem pro zpěvačky a ozvučením foukacích harmoniček. Zejmén ve volném prostoru a ve velkých sálech to má své klady, ale složitější je to v malých prostorách, kde je dost náročné zvuk nastavit tak, aby to bylo nejen vyrovnané, ale hlavně hlasitostí přijatelné pro lidi v sálku.
Obrazová dokumentace je snad tentokrát slušná. Řadu fotek máte přímo v textu a pro připomenutí účastníkům a ostatním ukázka, jak to tam vypadalo v odkazu , který vás dovede na internetové úložiště "Rajče". Tam si můžete fotky nejen prohlédnout, ale i ty, které se vám libí, si můžete "stáhnout" do svého počítače.