RŮŽEK - 18.10.2014
Naše putování po nymburských hospodách při cestě k nalezení trvalého azylu pokračovala. Tentokráte to byl salonek restaurace "Na Růžku". Při předběžném průzkumu se salonek zdál vyhovující.
Jen jsme měli obavy, zda se tam skupina a její příznivci vejdou.
Bohužel se ukázalo, že naše předpoklady byly chybné - akustika byla špatná, vzdálenost od centra velká, takže příznivců přišlo podstatně méně než jsme zvyklí, obsluha mizerná, pivo nestalo zanic ..Nakonec bylo hráčů na nástroje více než návštěvníků. Trošku tomu pomohla i Iva, když svůj "klan" učitelek raději vyzvala, ať tentokráte nejdou s ohledmm na malou kapacitu sálku.
Hudebnímu tělesu sice chyběl bandžista Petr, ale snažil se ho nahradit hostující Přemek Svatý, a když k tomu připočítáme hostujícího Romana Stehlíka s jeho housličkami a až z Prahy příchozího Tonyho s kytarou a foukačkami, potom muzika téměř "neměla chybu". Samozřejmě je to silně nadnesené, ale i Roman, který je skutečně muzikant "každým coulem", konstatoval velké zlepšení. To konečně potvrzoval i Tony, kterému se mezi námi tak líbí, že se asi hostování změní v trvalé členství. Rádi ho přivítáme.
Zpočátku chyběla i basa, a tak situaci zachraňoval Aleš s novým nástrojem - "bicí bedýnkou". Nevím, jak to jinak nazvat, ale skutečně to tak vypadá. Hráč sedí na bedýnce, ve které je skrytý mechanismus, který umožňuje vyluzovat různé zvuky, připomínající bicí. Skutečně to funguje a bude to do budoucna výborná věc.
V praxi se osvědčuje záměr odehrát nejdříve 10 předem určených písniček. Kapela i zpěváci se "rozehřejí" a potom je časový prostor pro hraní na přání či podle vlastního výběru.
Sice hraní ještě občas "zaskřípe", ale začíná se ukazovat, že práce na aranžmá písniček a zkoušky přinášejí ovoce.
O tom, že se večer vydařil svědčí skutečnost, že nás nakonec "vyhodil" výčepní. Bylo totiž po půlnoci a už zavíral. Muzika mu asi nic neříká.
Večeru nechyběla ani kulturní vložka - Aleš Mísař junior přednesl svoji báseň, která přítomné opravdu zaujala. Bylo to už jeho druhé vystoupení a je zřejmě možno konstatovat, že má talent a je zřejmě otázkou doby a štěstí, zda se mu podaří prosadit ke čtenářům.
V průběhu večera bylo také rozhodnuto, že průzkum hospod by měl už skončit. Jako optimální řešení se ukazuje restaurace "Na Žofíně", kde sice prostředí není ideální, ale prostor je dostatečně veliký, akustika slušná, obsluha vzorná a je do blízko centra města. Iva to zkuší dojednat. Členy Zpívánek i naše příznivce o tom budeme včas informovat.
Pro připomenutí atmosféry večera několik fotek.