ŠLÁPOTY - 28.6.2014
Vlako, autobusovo, pěší výjezd Zpívánek a jejich příznivků s hracími přestávkami v Libáni, Psinici a na Bučickém mlýnu.
A jak to viděl jeden z členů skupiny, Michal, zvaný Mišák :
Vedoucí Zpívánek, Iva, překvapila svými organizačními schopnostmi. Vlak jel včas. Zda na čas, jsem nesledoval, ale v první zastávce za Nymburkem byl v pětiminutové normě.
Autobus v Kopidlně zcela námi zachvácen a řidič v dobrém rozmaru nás raději rychle převezl do Libáně v rozporu s jízdním řádem a raději urychleně odjel. Byli jsme v Libáni moc brzy a z toho důvodu jsme, místa znalí, navštívili místní cukrárnu. Rusalka zde reklamovala šlehačku na dortu. Nám ostatním se na pivu zdála dobrá. Blížila se doba otevření protější restaurace Radnice, kam jsme s otevírací dobou za doprovodu přeháňky vstoupili a rozjeli to jako na zkoušce (nebo ne?). Kdo nezaregistroval, nepochopil asi naše pozdější narážky na nabídku pražského producenta v montérkách na obědě hrát 15. srpna jeho bráchovi na svatbě v Praze, a nyní pozor, hotel Pyramida! Tak jsme se zasmáli jako vy nyní u PC a šli o kus dál.
V Psínici kostel natolik učaroval, že gotické poprsí ve zdi místního hřbitova bylo proti tomu zklamáním. A to byl zádrhel. Fanda na konci Křešic si vzpomněl, že nebyla v pozvánce avizovaná “intimní chvilka”!. Dožadoval se jí, ale měli jsme smůlu. Prý to mělo být na mezi, kterou jsme již minuli a zdá se, ani neviděli (slepejši). Jedině Rusalka plánovitě v závěru si nesměle zarandila s místním vodníkem nad bučickým mlýnským náhonem (zachytili paparatzi a již rozeslali...). Hraní na Bučickém rybníku si myslím, nemělo chybu, společné foto na molu a před bufetem, styloví dva western jezdci s koňmi parkovanými vedle Harleye a cyklokol, proběhnuvší stádo koní a následně hrané Ďáblovo stádo. Odjezd v normě.
Toť shrnutí s účastí průběžných 20ti žáků a učitelek. Je pravda, že někteří z nás se občas chovali jak děcka, ale když se utrhneme z domácího řetězu.... Psinice – před vánocemi zde budeme pět koledy – se učit, se učit, se učit – jako Mireček z Básníků – jó, jemu se to říkalo....
PŘIPOMÍNKA: Za rok opět cca o tři týdny dříve.
Zajímavosti čistě hudební: Lenost části hudebníků se projevila miniaturizací nástrojů a dlouhým zdůvodňováním proč tak a ne jako obvykle. Riziko, že příště půjdou s nefunkčními dětskými hračkami úměrnými věku stárnutí (DĚDKOVÉ a hračičky). Chudák Tom nosil basu a krmivo pro snad všechny libáňské psy (plný batoh). Petr si doma špatně střihl nůžky-papír sám se sebou a bral z domova druhé banjo bez prstýnků. Snubní nepomohly, zkoušel jsem zapůjčit, ale nešel z prstu tom teple sundat.
Fotilo se, natáčelo se, i hosté fotili na to, co měli s sebou.
VÝLETU NAZDAR!
Pro připomenutí účastníkům výletu a ostatním ukázka, jak to tam vypadalo.