ZAHRÁDKA U STADIONU - 23.6.2023
Sezona hraní "pod širým nebem" je definitivně tady. Po dvou týdnech se vracíme do zahrádky kiosku u zimního stadionu
v Nymburce s očekáváním dalšího příjemného večera. Předpověď počasí však nebyla příznivá, a tak bylo rozhodnuto, že se bude hrát především akusticky. Tak, aby nedošlo k případnému poškození drahé zvukové techniky a abychom mohli rychle reagovat na případné rozmary počasí.
O tom, že špatná předpověď počasí měla vliv i na návštěvu, tak to jen můžeme spekulovat, ale faktem je, že tentokrát nedorazila většina stabilních příznivců a čest zachraňovalo jen pár jedinců. Jinak stoly byly slušně zaplněny, ale plno zdaleka nebylo. Možná, že se na účasti podepsala i skutečnsot, že na Žofíně hrála ve stejný čas Pístecká Duna.
Zpívánky obsadily vzdálenější stranu plochy se stoly a slunečníky a příprava na hru byla tentokrát velice jednoduchá. Jak už bylo řečeno v úvodu, hrálo a zpívalo se především akusticky. Z nástrojů byla ozvučena jenom baskytara, kde to jinak nejde a Iva si přinesla jen malý zesilovač. To bylo vše. Velké klávesy nahradila malými,
kde jejich zvuk vyluzovala pomocí dechu jakýmsi náústkem. Jak se v průběhu večera ukázalo, tak to nebyl zásadní problém. Nástroje to bez větších problémů zvládly, jen mikrofony pro zpěv asi chyběly. Pro sólový zpěv to bylo náročné, a tak se většina písniček zpívala ve sboru. V principu to byl tak trochu návrat na začátek Zpívánek, kdy to bylo obvyklé.
Zpívánky byly skoro kompletní. Chyběla Blanka Plačková a její housličky, a tak se trochu omezil repertoár písniček a některá její sóla nahradily jiné nástroje. Především mandolina a banjo. Na Zázračné housle či podobné písničky, kde hrají housličky prim jsme museli zapomenout.
Průběh večera, pokud se týče muziky, měl tradiční průběh, kdy se střídaly série písniček a pauzy. Chyběl nám podpůrný pěvecký sbor našich přátel v publiku a tanečky. To jsou věci, které jinak pomohou zlepšit celkovou náladu večera.
U notoricky známých písniček bylo vidět, že někteří lidé si s námi pobrukují, ale jinak to byla muzika produkovaná jen Zpívánkami.
S postupujícím večerem se začalo ochlazovat, a tak přišlo vhod teplejší oblečení, ale nakonec to nebylo tak hrozivé, jaká byla předpověď, která avizovala teploty 14 stupňů. Přispěla k tomu i skutečnost, že se po většinu večera utišil jinak nepříjemný chladný vítr.
Ve druhé polovině večera se písničky hrály často i na přání, většinou jsme byli schopní je akceptovat, protože jsme je měly v repertoáru, ale občas jsme museli říci "sorry", to nehrajeme.
Končilo se tentokrát trochu dříve, protože sesterská skupiny Vrzava Suzy hrála hned další den a dva dlouhé večery je přece jenom hodně. Přesto muzikanti zahráli závěrečný "Večerníček pro dospělé" hluboce po desáté.
Omlouváme se všem, ale fotek bylo pořízeno jen pár a ve finále se ukázalo, že ani kvalita není nejlepší, takže autor měl problémy najít alespoň ty tři, které jsou v textu.