VÝJEZD HARRACHOV : 21.- 23.7.2023

Šlo už o třetí výjezd Zpívánek do Krkonoš. Tedy je možno říci, že se již začíná jednat o jakousi tradici. Zhruba ve stejnou dobu s pobytem v útulném penzionu v centru Harrachova.

Pátek 21.7.2023 :

Již na páteční večer bylo plánované hudební vystoupení. Byl to ještě pracovní den, takže nastaly menší problémy, které se vyřešily tím, že Hrubešovi si vzali dovolenou a odjeli již ve čtvrtek s tím, že se ještě ten den vypraví na horskou tůru, Iva Misařová s Michalem odjeli v pátek ráno, Marušky Málková a Steklá s Blankou Plačkovou a Jirkou Steklým po obědě a navečer Míla Vaníček. Tím byly Zpívánky pro páteční hraní kompletní.

Harrachov nás přivítal oblačným a poměrně chladným počasím, takže ke slovu přišlo i teplejší oblečení. Pro většinu z nás čas na nějakou vycházku nezbyl. Takže rychlá orientace ve změnách v dislokaci místností a rozdělení kde a kdo bydlí. Vybalení zavazadel a krátká doba na přípravu na večerní vystoupení.

Hraní " U Dvou kocourů" :

Pod tímto názvem se skrývá restaurace ležící v těsné vzdálenosti od našeho penzionu. Jeho fotka je hned v úvodu této informace. Mezi námi bylo jen malé parkoviště pro pár aut. Už jsme tam hráli dvakrát, takže jsme věděli "do čeho jdem". To sice platilo pro nás, ale složitější to bylo s personálem restaruace. Došlo totiž k chybě v komunikaci a to, že tam budeme hrát, perosnál a ani majitel nevěděli. Naštěstí tu byly dobré předchozí vztahy, takže se věc rychle a v dostatečném časovém předstihu vyřešila a nakonec to dobře dopadlo.

Vlastní restaurace má dvě vnitřní místnosti, které slouží jako jídelny a velkou venkovní otevřenou terasu. Svá "fidlátka" jsme rozložili v jídelně blíže k terase, takže jsme byli strategicky umístěni mezi další jídelnou a již zmíněnou terasou. Nehráli jsme v kompletní sestavě, ale přesto jsme zabrali prakticky téměř dvě strany místnosti.

Už z přehledu cestujících lze odvodit, že z plné sestavy chyběl Petr Kabeš s banjem, zpěvačka Růženka Masopustová a bycí. S ohledem na velikost místnosti jsme hráli a zpívali akusticky. Vyjímkou byl Míla Vaníček s baskytarou, který se bez "elektriky" neobejde. Sice jsme mezi sebou hovořili i o tom, že bychom zkusili sehnat akustickou basu, ale rychle jsme od toho záměru upusili, protože nebyla jistota, že by to hlasitostí utáhla a ani neznáme kapelu, která by s ní hrála.

Bylo to trochu komorní hraní, protože jak terasa, tak i druhá jídelna byly téměř plně obsazené, k nám se lidem moc nechtělo. Bylo však pro nás potěšitelné, že se z jídelny ozýval potlesk a hlasité pochvalné výkřiky. Dokonce odtud připutovaly dvě rundy tvrdého alkoholu jako výraz uznání. I s terasy chodili lidé a sledovat naši produkci.

S malými přestávkami jsme hráli téměř do jedenácté večerní. Bylo příjemné, že jsme jen přeběhli dvorek, protože venku pršelo.

Sobota 22.7.2023 :

Na tento den jsme měli v Harrachově silnou muzikantskou konkurenci, protože město spolu se sklárnami pořádali "Pivní slavnosti", kdy v prostorách sklárny již od 10 hodin koncertovaly různé hudební skupiny a kapely. Program byl naplánován až do půlnoci s tím, že na závěr by snad měl být i ohňostroj. V rámci akce bylo možné jít na komentovanou prohlídku sklárny. Docela jsme uvažovali, že bychom se tam šli podívat, ale nakonec od toho sešlo a většina Zpívánek šla na procházku Harrachovem a nejbližším okolím. Akce v areálu sklárny totiž nebyla jediná. Probíhaly tam nějaké běžecké závody a něco i pro děti.

Hlavním cílem naší procházky byl areál místního koupaliště. Byli jsme tam sami, protože počasí zrovna ke koupání nelákalo a to nemluvě o chladné vodě, která tam byla. Za to jsme si zahráli ping-pong a strávili příjemné dopoledne zakončené obědem.

Po obědě byl vyhlášen "klid na lůžku" a příprava na večerní hraní. To už dorazil s manželkou i poslední očekávaný muzikant - Jirka Tuček, který nás měl ten večer doprovázet na bubny.

Hraní v "Lesním zatiší" :

Penzion a restaurace "Lesní zátiší" leží úplně na konci Rýžoviště, což je jakési předměstí Harrachova. Sportovněji naladěná část lidí zná Rýžoviště jako výchozí bod na horské tůry a místo, kde končí modrá a východní červená sjezdovka. Z centra Harrachova je to docela slušná procházka, protože je to zhruba 3 km.

Ve dvou autech jsme tam vyvezly nástroje a většina to šla pěšky, když se ještě cestou podívali na již zmíněné běžecké závody i dětské akce. Trochu se jim tím ta cesta protáhla, takže zbytek skupiny začínal mít obavy, zda stihnou plánovaný začátek hraní. Nakonec to bylo v pohodě i proto, že nástroje již byly připravené "na place".

Venku bylo malé venkovní posezení a uvnitř dva prostory - velký s výčepním stolem a vzadu menší jídelna. Právě v tom velkém sálku jsme se usídlili. Prostor pro kapelu jsme si však museli připravit - posunout několik stolů a jeden z nich upravit jako provizorní odkládací pro zpěvačky. Blanka dostala jako odkládací pultík barovou židličku a ostatní se rozmístnili kolem. V rohu, pod velkou televizní obrazovkou, se rozložil Jirka Tuček se svým souborem bicích nástrojů.

Zpočátku byl sál téměř prázdný, protože personál obsluhoval hosty jen na venkovním posezením, ale v průběhu hraní se začal přece jenom zaplňovat. V průběhu večera dojížděli cyklisté, kteří se vraceli z horské vyjíždky. Největší šťávu ale vnesly dvě cyklistky, které se po asi padesáti kilometrové projížďce původně přijely občerstvit, ale naše muzika je tak silně oslovila, že se od samotného začátku zapojily zpěvem i tancem, který vyvrcholil při písničce "Šenkýřka" tancem na stole. To už dorazil i pan Mattek, majitel nymburské restaurace "Na Tarase", který žije v Harrachově a pravidelně na naše vystoupení chodí.

Tu už zpívali téměř všichni, co v sálku byli a hrálo se většinou na přání.

K tanečníkům se přidával i personál penzionu a prim tam měl kuchař, který "vytáčel" tanečnici za tanečnicí. Své o tom může povědět i zpěvačka Zpívánek Maruška Steklá, kterou můžete vidět i na vložené fotce.

Úsměvné bylo, že se občas hrálo i za tmy, protože tam zřejmě mají silně poddimezované rozvody elektriky a "padal" jim opakovaně jistič. Většině muzikantů to nevadilo, jen Míla Vaníčků s baskytarou nebyl slyšet.

Domů jsme se vraceli opět rozděleni na peší a automobilové pasažéry s tím rozdílem, že pěšky jich tentokrát šlo méně, ale za to prý velice svižně.

Fotek je tentokrát "hafo". Jen několik z nich se dostalo do textu. Na všechny se můžete podívat na internetovém úložišti Rajče odkud si je můžete i stáhnout.

Zpět na stránku Realizované akce.