NÁVRAT KE KOŘENŮM - 17.11.2023
Zima pomalu klepe na dveře a na hraní pod širým nebem to už dávno není. Vracíme se pokorně
po pohostinnou střechu nymburské restaurace Semafor, která je pro naše vystoupení "tak akorát". Především kapacitně. Snad jen by tam mohl být větší prostor pro tančení, ale s tím se nedá nic dělat. Tanečníci se prostě musí uskromnit.
S ohledem na potřebu zajistit nazvučení Zpívánek chodí členové podstatně dříve než je stanovený začátek. V průběhu prací bylo vidět, že večer bude trochu speciální s ohledem na počet muzikantů. Vedle stabilních členů Zpívánek totiž přišli ještě další - manželé Jirka a Iva Váňovi, kde Jirka hraje na housličky a Iva na tahací harmoniku. Vedle toho tam byli otec s dcerou, kteří hráli na kytary a s kytarou přišel i Láďa Hrubeš, který tak už trochu ke Zpívánkám patří. Celkem 11 členů Zpívánek a 5 hostů! To už je pořádná kapela, která by pohodlně ozvučela i velký sál. Však jsme si také říkali, že snad nás nebude více než publika.
Sice to přímo z předchozího odstavce nevyplývá, ale tentokrát jsme byli nástrojově kompletní, takže žádná omezení co se týče aranžmá písniček, nebo připravených sól nehrozilo. A protože byl tento den Státní svátek - Den boje za svobodu a demokracii -, bylo zvoleno oblečení do barev naší vlajky.
Naše úvahy o počtu příchozích se na štěstí ukázaly jako naprosto liché, protože se sálek postupně zaplňoval, takže tam bylo okolo deváté skoro plno.
Po nezbytné zvukové zkoušce jsme zahájili vystoupení. Písnička "šla" za písničkou. Sóla zazněly tak, jak byla připravena. Odezněla i jedna premiéra, kdy jsme zahráli čárdášově laděnou písničku "Mamko, nedávej mě mamko", kde se pěkně střídají hlasy i tóniny. Měla úspěch a už jsme ji také zařadili do svého repertoáru.
Zhruba v polovině programu nastala nečekaná událost. Naše vedoucí Iva Misařová, už když přijela na na vystoupení avizovala, že se necítí dobře a má i zvýšenku. Bohužel ta se v průběhu večera změnila v zimnici, která Ivu dohnala k tomu, že musela odjet domů. Tím se situace v dalším pokračování hudebního večera zkomplikovala a nejednou jsme byli postaveni před nelehký ukol - poradit si bez vedoucí. V rychlosti jsme se domluvili, že vynecháme skladby, kde měla Iva zásadní úlohu. Ve stručnosti - vrátili jsme se k písničkám, kterými jsme na počátku Zpívánek začínali. Především se jednalo o country písničky a některé další, notoricky známé songy. Byl to takový návrat ke kořenům a nám i lidem se to docela líbilo, což projevovali nejen potleskem, ale i při hovorech při přestávkách i na konci vystoupení.
S ohledem na absenci mandolíny a kláves větší úlohu dostaly banjo a housle, kde Blanku výborně podporoval i Jirka Váňa. Ke slovu se dostaly i harmoničky, kde bylo úsměvné využití mikrofonu, který v případě sóla pendloval mezi Maruškou Málkovou a Jirkou Steklým. Vypadalo to, jakoby si předávali štafetový kolík.
To už byly na provizorním tanečním parketu vidět tanečky. Jak ve dvojicích, tak i v country sestavě. Sice v osekané podobě, ale bylo to i tak pěkné k podívání. Tanečníci country totiž také dorazili v osekané sestavě.
S ohledem na to, že hned následující den měla řada lidí ze Zpívánek další vystoupení, tak se končilo krátce po desáté. Stejně však to trvalo dobře dalších dvacet minut, než se nainstalovaná zvuková technika opět rozložila na prvočinitele a byla naložena do aut. Domů jsme se dostali krátce před jedenáctou.
Nejen podle vlastního úsudku se dá říci, že až na problém se zdravotní indisposicí vedoucí Zpívánek to bylo vydařené vystoupení a umožnili jsme přítomným strávit příjemný večer. A ostudu jsme Ivě určitě neudělali.
Fotek sice není moc, ale přesto jsou zařazeny na web, takže se můžete podívat jak to tam vypadalo.